www.krestanka.cz

Klasifikační řád

 Klasifikační řád

I.       Hodnocení výsledků základního vzdělávání žáků

V souladu s ustanoveními zákona č. 561 / 2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě vyhlášky č. 48 / 2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky vydávám po projednání v pedagogické radě školy pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

1. Hodnocení žáků

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

 2. Zásady klasifikace a způsob získávání podkladů pro klasifikaci

a)     Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

b)      Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

c)  Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu, výjimkou jsou komisionální zkoušky.

d)     Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Potom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace
za příslušné období.

e)      Učitel je povinen vést evidenci základní klasifikace žáka.

f)    Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen. V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy.

g)    Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.

h)   Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu. Ve třídách se slovním hodnocením se výsledek celkové klasifikace zapíše do upravených katalogových listů slovně.

 

3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
  • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
  • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktické testy, 
  • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,
  • analýzou různých činností žáka,
  • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP,
  • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

 

4. Žák II. stupně musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Učitel musí mít dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka (např. bodovací systém, popř. jiné metody a formy hodnocení).

 

5. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Učitel slovně zdůvodní své hodnocení. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů.

 

6. Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut).

 

7. Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci budou
s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky.

 

8. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.

Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (včetně kompetencí sociálních):

  • schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi, schopnost orientace v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností,
  • schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu,
  • schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se atd.,
  • schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh,
  • schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků,
  •  schopnost využívání mezipředmětových vazeb,
  • schopnost aplikovat etické principy v praxi,
  • schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností,
  • pochopení své role v kolektivu.

 

9. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

a)      Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

b)      Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady.

c)      Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení
do klasifikace.

d)     U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka
v základní škole speciální se hodnotí slovně.

e)      Výstupní hodnocení škola nevydává.

 

10. Stupně hodnocení a klasifikace v souladu s ustanovením §15 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

a)   Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

1 – velmi dobré,         2 – uspokojivé,           3 – neuspokojivé.

 

b)    Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný.

c) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

d)     Při hodnocení podle odstavce c) jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
 

e)  Při hodnocení žáka podle odstavců a) a b) se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců a) a b).

 

11. Slovní hodnocení v souladu s dikcí § 15 odst. 2) vyhlášky č. 48/2005 Sb.

Používá se v průběhu roku před vystavením vysvědčení - kompletní hodnotící škála plyne z tabulky pro slovní hodnocení.

Žák:

  • je pohotový, bystrý, vyjadřuje se výstižně a přesně, je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, bezpečně ovládá základní učivo daného ročníku, projevuje zájem o daný předmět, samostatně si rozšiřuje vědomostní obzor;
  • uvažuje celkem samostatně, vyjadřuje se výstižně, při aplikaci osvojeného učiva
  • se dopouští jen menších (drobných) chyb, učí se svědomitě, zájem o předmět je kolísavý;
  • je méně samostatný v myšlení, vyjadřuje se ne dost přesně, zvládá základní učivo daného ročníku s drobnými nedostatky, které odstraňuje s pomocí učitele, neprojevuje větší zájem o předmět;
  • je nesamostatný v myšlení, vyjadřuje se se značnými obtížemi, při zvládání základního učiva se dopouští podstatných chyb, které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty;
  • je nesamostatný v myšlení, své myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi, dělá podstatné chyby v základním učivu, které nesnadno překonává, potřebuje časté vedení a pomoc učitele, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty;
  • jeho samostatnost myšlení je velmi omezena, není schopen vyjádřit samostatně bez pomoci učitele své myšlenky;
  • uákladní učivo nezvládá a praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele, nemá zájem o učení.

 

12. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni

  • prospěl (a) s vyznamenáním, prospěl (a), neprospěl (a), nehodnocen

  

Žák je hodnocen stupněm

  • prospěl (a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e);
  • prospěl (a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením;
  • neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením;
  • nehodnocen (a), nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v I. nebo II. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, vyplní se nehodnocen nebo nehodnocena. 
  • hodnocení zájmových útvarů se na vysvědčení neuvádí.

 13. Výstupní hodnocení

Podle §51 se ruší výstupní hodnocení v posledním roce plnění povinné školní docházky, popř. v pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání.

 14. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

a)      Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem
a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

b)  Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

c)   Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

d)  Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

e)    Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

f)   Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

15. Klasifikace chování  

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění, opatření k posílení kázně – viz „Kritéria pro udělování výchovných opatření“.

16. Klasifikace ve vyučovacích předmětech

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech se hodnotí v souladu s požadavky učebních osnov.

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se projevují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby a nedostatky není schopen opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Úroveň jeho vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku.

 

17. Komisionální zkoušky

1)      Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2)  Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3)    Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku.
Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu
do devátého ročníku.

4)      V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky
a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky
se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5)   Komisi pro komisionální přezkoušení  (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.

6)      Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a)   předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy;

b)   zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu;

c)      přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

7)   Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

8)      O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9)      Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

10) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

11)  Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

18. Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření

V souladu s dikcí vyhlášky MŠMT, v případě souhlasu rodičů může být nahrazena slovním hodnocením.

 

1)      Vyučovací předměty s převahou výchovného zaměření jsou:

a)      výtvarná a pracovní výchova, hudební výchova,

b)      tělesná výchova.        
 

2)      Stupeň slovního hodnocení:

a)      pracoval výborně,

b)      pracoval dobře,

c)      pracoval uspokojivě.
 

3)  Žák je hodnocen „pracoval výborně“, je-li v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah.

 

4)  Žák je hodnocen „pracoval dobře“, je-li v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou kulturu.

 

5)  Žák je hodnocen „pracoval uspokojivě“, je-li v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je málo uspokojivý. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

6)  Při hodnocení těchto předmětů se postupuje podle požadavků obsažených v učebních osnovách.
 

7)      V tělesné výchově se žák hodnotí s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu, všeobecné tělesné zdatnosti, výkonnosti a péče o vlastní zdraví.

 

19. Hodnocení a klasifikace žáků praktické školy

Vzdělávací program předpokládá i jiný přístup k hodnocení a klasifikaci žáků. Úplné zvládnutí osnov a témat především na nižším stupni praktické školy není předvídatelné vzhledem k stupni postižení žáků. Žáci potřebují za to, že se něčemu naučili, odměnu. Ta by měla následovat co nejdříve po správné reakci dítěte. Každé dítě potřebuje zažít úspěch, zažít radost z pochvaly. Pro žáky na nižším stupni lze proto doporučit používání širšího slovního hodnocení žáka vyjádřené formou několika slov nebo několika vět.

Širším slovním hodnocením můžeme motivovat přinejmenším stejně dobře i více a přitom se můžeme vyhnout nežádoucím stresům a dalším úskalím, která jsou spojena s klasickým známkováním. Ze zkušeností plyne, že mentálně postižení žáci se postupně a vlivem opakovaných úspěchů zlepšují a není zpravidla třeba, aby proto, že nezvládli učivo dané osnovami, opakovali ročník. Často je pro ně výhodnější pokračovat dále se svými vrstevníky a postupně zvládnou předepsané učivo.

 

20. Hodnocení a klasifikace žáků speciální školy

Prospěch žáka speciální školy se v jednotlivých předmětech hodnotí formou širšího slovního hodnocení. Formou širšího slovního hodnocení se hodnotí i celkový prospěch žáka.

 

II. Hodnocení žáka – ŠVP ZŠ, PO (1. stupeň), LMP (2. stupeň)

Hodnocení žáků

Hodnocení žáků je běžnou činností, kterou pedagog vykonává průběžně po celý školní rok. Cílem je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, kdy získává informace, jak učivo zvládá, co se naučil, v čem dělá chyby. Nedílnou součástí hodnocení musí být postup, jak má žák přetrvávající nedostatky odstranit. Hodnocení nemůže být zaměřeno pouze na srovnávání se spolužáky, ale především na individuální pokroky každého žáka. Neméně důležité je hodnocení chování, které nesmí vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáka. Naopak by mělo docházet k posilování vnitřní motivace, která je podporována žákovým vlastním sebehodnocením. Je nutné, aby byli žáci seznámeni s výukovými cíli a očekávanými výstupy pro daný ročník, ale i se způsoby hodnocení.

 

Kritéria a pravidla pro hodnocení a chování

1) Klasifikace (známky)

  • způsob, pravidla a kritéria klasifikace žáka vychází z klasifikačního řádu.
2) Slovní hodnocení
 
  • slovní hodnocení používá pedagog na základě doporučení PPP a SPC,
  • výchovná poradkyně předkládá žádost rodičů o slovní hodnocení ředitelce školy, která vydá rozhodnutí.
Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení
a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Hodnocení je adresné, podporující osobní pokrok žáka.

 

Kritéria pro hodnocení prospěchu

  • úroveň dosahování určitého stupně klíčových kompetencí dle ŠVP,
  • úroveň dosahování očekávaných výstupů stanovených v daných předmětech pro daný ročník v ŠVP,
  • průběh činnosti a úsilí vyvíjené při činnosti, míra zájmu o činnost,
  • míra vstřícnosti a spolupráce s pedagogem,
  • míra pokroku vzhledem k sobě samému a přihlédnutí ke specifickým potřebám jednotlivce.

 

3) Hodnocení v 1. třídě – vysvědčení – klasifikace a slovní hodnocení
  • žáci v 1. třídě budou hodnoceni za I. a II. pololetí známkami v jednotlivých předmětech,
  • zároveň obdrží zprávu, kde bude hodnocena jejich práce slovní formou, která odpovídá jejich věku.

 

4) Čtvrtletní práce
  • čtvrtletní práce nejsou používány v 1. třídě a ve speciálních třídách,
  • jsou zařazeny od 2. třídy v Českém jazyce a v Matematice,
  • hodnocení známkou,
  • není dána ustálená forma,
  • způsob zpracování závisí na vyučujícím,
  • zohledňuje především schopnosti a individualitu žáků,
  • vyučující musí vždy zvážit motivační dopad na žáka.

 

5) Portfolia
  • jsou užívány v 1. - 9. ročníku v běžných i speciálních třídách,
  • vyučující zváží založení testů a písemných prací,
  • mohou být založeny výtvarné a literární práce, referáty, diplomy,
  • založení ostatních dokumentů ponechá vyučující na žákovi,
  • portfolio si žák vyzvedne na konci školního roku a ponechá pro svoji vlastní potřebu.
6) Slovní hodnocení výstupů a sebehodnocení žáka
 
  • klasifikační list žáka obsahuje klasifikaci, případně slovní hodnocení,
  • současně je zaznamenáváno chování žáka (pochvaly, řešení nevhodného chování, zapomínání atd.) a klasifikační list je průběžně vyplňován,
  • ke klasifikačnímu listu je každé čtvrtletí přiložen dodatek obsahující sebehodnocení žák jeho hodnocení třídním učitelem v oblasti klíčových kompetencí a 1x za čtvrtletí je klasifikační list včetně dodatků předložen zákonným zástupcům a v závěru školního roku je archivován,
  • klasifikační list nemusí být používán v 1. třídě.

 

7) Žákovská knížka
  • klasická forma, která umožňuje předávat průběžně informace rodičům.

 

 8) Chování
  • viz „Kritéria pro udělování výchovných opatření“.

 

III. Hodnocení žáka – ŠVP ZŠS

Hodnocení žáků

Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky tak, aby známky nebyly jediným zdrojem motivace. Cílem je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, kdy získává informace, jak učivo zvládá, co se naučil, v čem dělá chyby. Nedílnou součástí hodnocení musí být postup, jak má žák přetrvávající nedostatky odstranit.

Hodnocení nemůže být zaměřeno pouze na srovnávání se spolužáky, ale především na individuální mentální předpoklady a schopnosti každého žáka. Neméně důležité je hodnocení chování, které nesmí vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáka. Naopak by mělo docházet k posilování vnitřní motivace. Je nutné, aby byli žáci opakovaně a systematicky seznámeni se způsoby hodnocení před každou činností.

 

Kritéria a pravidla pro hodnocení a chování

 1) Slovní hodnocení

  • slovní hodnocení se používá ve všech předmětech 1. – 10. r., včetně chování,
  • výchovná poradkyně předkládá žádost rodičů o slovní hodnocení ředitelce školy, která vydá rozhodnutí.

 

2) Portfolia
  • jsou užívány v 1. - 10. ročníku speciálních tříd,
  • vyučující zváží založení písemných prací,
  • mohou být založeny všechny výtvarné práce a výrobky z manuálních činností,
  • založení ostatních dokumentů ponechá vyučující na žákovi,
  • portfolio si žák vyzvedne na konci školního roku a ponechá pro svoji potřebu, zároveň obdrží zprávu, kde bude hodnocena jejich práce slovní formou, která odpovídá jejich věku,
  • není dána ustálená forma, způsob zpracování závisí na vyučujícím,
  • zohledňuje především schopnosti a individualitu žáků,
  • vyučující musí vždy zvážit motivační dopad na žáka.

 

3) Klasifikační list
  • klasifikační list je průběžně vyplňován,
  • obsahuje pochvaly, řešení nevhodného chování, zapomínání atd., 
  • v klasifikačním listu je každé čtvrtletí zaznamenáno slovní hodnocení učitele,
  • klasifikační list je včetně dodatků předložen zákonným zástupcům kdykoli během školního roku,
  • v závěru školního roku je archivován.

 

4) Žákovská knížka
  • klasická forma, která umožňuje předávat průběžně informace rodičům.

 

5) Chování
  • viz „Kritéria pro udělování výchovných opatření“.

 

IV. Kritéria hodnocení žáků ve výchovných předmětech – STMP A TMP

 

V rámci všech vyučovacích výchovných předmětů budou žáci hodnoceni podle čtyř základních kritérií, která vycházejí z daných osnov a klíčových kompetencí.

 

Závěrečné hodnocení

Očekávané výstupy

Osobní přístup žáka k předmětu

Aktivní práce žáka v hodinách

Práce podle pokynů učitele

1 – výborný

úkoly plní zcela samostatně

a/ viz dodatek

b/ viz dodatek

projevu kladný vztah k předmětu, aktivitám a práci

samostatně uplatňuje osvojené dovednosti, vědomosti a návyky; v činnostech je velmi aktivní a tvořivý

pracuje dle pokynů

učitele, je aktivní při řešení problémů; spolupracuje s ostatními žáky

2 – chvalitebný

 úkoly plní s malou dopomocí

a/ viz dodatek

b/ viz dodatek

projevuje kladný vztah k předmětu, o práci a aktivity jeví zájem

využívá své osobní předpoklady, pokouší se samostatně uplatňovat osvojené dovednosti, vědomosti a návyky

pracuje tvořivě
a převážně samostatně dle pokynů; zapojuje se do řešení problémů

3 – dobrý

úkoly plní s větší pomocí s podporou řešení úkolu

a/ viz dodatek

b/ viz dodatek

projevuje částečný zájem o předmět, méně aktivní

osvojené dovednosti, vědomosti a návyky uplatňuje s chybami a méně samostatně 

pracuje podle pokynů pod vedením učitele, málo samostatný

4 – dostatečný

 úkoly plní pod stálým vedením učitele

a/ viz dodatek

b/ viz dodatek 

pracuje téměř bez zájmu a vztahu k předmětu, spíše pasivní

velmi málo tvořivý a aktivní; osvojené dovednosti, vědomosti a návyky uplatňuje s častými chybami

není schopen pracovat samostatně, nerozumí pokynům, pracuje pouze pod přímým vedením učitele

 

5 – nedostatečný

úkol nesplní ani při stálém vedení učitele

a/ viz dodatek

b/ viz dodatek

neprojevuje zájem o předmět a práci, je pasivní

neprojevuje aktivitu a tvořivost

učivo si není schopen osvojit ani se soustavnou dopomocí učitele, není schopen řešit problémÿ

 

Dodatek:

a)      Pokud žák pracuje v daném předmětu dle IVP, doplní se do dané formulace zkratka IVP (Učivo IVP zvládá …).

b)      Zákonní zástupci žáka se středně těžkým a těžkým mentálním postižením jsou pravidelně v rámci rodičovských schůzek seznamováni s vědomostmi a dovednostmi dítěte formou širšího slovního hodnocení, které konkretizuje obsah formalizovaného slovního hodnocení.

 

 

V. Kritéria hodnocení žáků v naukových předmětech - STMP A TMP

V rámci všech vyučovacích naukových předmětů budou žáci hodnoceni podle čtyř základních kritérií, která vycházejí z daných osnov a klíčových kompetencí:

 

Závěrečné

hodnocení

Očekávané

výstupy

Osobní přístup žáka k předmětu

Aktivní práce žáka v hodinách

Práce podle

pokynů učitele

1 – výborný

 učivo zvládá s velmi drobnými nedostatky.

a/ viz dodatek

b/viz dodatek

 

pravidelně a pečlivě se

připravuje na vyučování,

jeví zájem o předmět

 je aktivní,

samostatný, dobře

spolupracuje

s vyučujícími i

ostatními spolužáky

pracuje samostatně a tvořivě podle pokynů učitele, pouze výjimečně s jeho podporou

2 – chvalitebný

 učivo zvládá s drobnými nedostatky.

a/ viz dodatek

b/viz dodatek

většinou se pravidelně

a pečlivě připravuje na

vyučování, jeví zájem

o předmět

 je většinou aktivní,

samostatný, dobře

spolupracuje

s vyučujícími i

ostatními spolužáky

 

pracuje samostatně

a tvořivě podle pokynů učitele za jeho občasné podpory

3 – dobrý

 učivo zvládá s chybami

a nedostatky.

a/ viz dodatek

b/viz dodatek

 na vyučování se připravuje nepravidelně a

jeho zájem o předmět není stálý

je jen občas aktivní,

méně samostatný,

ale spolupracuje s

vyučujícími i

ostatními spolužáky

pracuje s podporou učitele, většinou se řídí jeho pokyny

4 – dostatečný

 učivo zvládá se

závažnějšími

chybami a

nedostatky.

a/ viz dodatek

b/viz dodatek

na vyučování se připravuje nepravidelně,

ojediněle jeví zájem o předmět

je převážně pasivní,

nesamostatný,

špatně spolupracuje

s vyučujícími i

ostatními spolužáky

pracuje jen s trvalou podporou a pomocí učitele, často se neřídí jeho pokyny

5 – nedostatečný

 učivo nezvládá.

a/ viz dodatek

b/viz dodatek

 

chybí úplná příprava na vyučování, nejeví zájem o předmět

 samostatně nepracuje,

s ostatními nespolupracuje

není schopen pracovat ani s trvalou podporou a pomocí učitele, neřídí se jeho pokyny

 Dodatek:

a)      Pokud žák pracuje v daném předmětu dle IVP, doplní se do dané formulace zkratka IVP (Učivo IVP zvládá …).

b)  Zákonní zástupci žáka jsou pravidelně v rámci rodičovských schůzek seznamováni s vědomostmi a dovednostmi dítěte formou širšího slovního hodnocení, které konkretizuje formalizované slovní hodnocení.

  

Směrnice nabývá účinnosti dnem 4. 9. 2017.                                
                                                                              Mgr. Šárka Glösslová, ředitelka školy

Copyright © 2017 www.krestanka.cz | realizace 3nicom websolutions s.r.o.